Moutnická škola
Až do tereziánských reforem v Moutnicích škola nebyla. Zdejší děti, pokud z vůle rodičů školu navštěvovaly, docházely do sousedních Těšan. Výuka na těšanské škole probíhala pouze v zimním období, v létě děti pomáhaly v domácnosti a na poli.
6. 12. 1774 vznikl Všeobecný školský řád, který byl sankciovaný císařovnou Marií Terezií. V platnost vešel počátkem následujícího roku, školství dostalo pevný řád a základní školství zavedlo školy triviální, hlavní a normální. Poprvé byla také uzákoněna povinná školní docházka v délce 5 až 7 let.
Nejnižší stupeň základního školství byly triviální školy neboli triviálky. Zde se učily děti číst, psát, počítat, učili se náboženství a biblickým dějinám. V této době započetí školských reforem a zavedení povinné školní docházky navštěvovaly moutnické děti triviální školu v Těšanech, kam docházely až do roku 1784.
V roce 1785 nechala vrchnostenská správa v Moutnicích zřídit triviální školu. Školní budova měla učebnu a byt pro učitele.Od roku 1787 docházel do Moutnic pomocník těšanského učitele František Gloc, kterého v roce 1797 vystřídal Jan Jílek. Byl to zkušený učitel a v moutnické škole vyučoval česky. Tehdy do školy docházelo celkem 37 dětí z Moutnic a Rozařína.
Učitele Jílka vystřídal Josef Straka a počet dětí navštěvující moutnickou školu vzrostl na 160. Josef Straka byl v roce 1821 vystřídán Janem Strakou, nikde však není doloženo jestli to byla pouze shoda jmen nebo se jednalo o příbuzné. Jan Straka působil na moutnické škole celých 50 let. Za jeho působení se v roce 1830 moutnická škola osamostatnila a kromě Rozařína k ní byly přiškoleny i Těšany a do roku 1882 i Nesvačilka.
V roce 1871 zasedl za katedru moutnické školy učitel Josef Janků. V obci založil a vedl obecní kroniku, kde zaznamenával dějiny obcí Moutnice a Rozařín. Byl zakladatel moutnické školní knihovny, navíc byl jeden z hlavních iniciátorů stavby nové školy.
Nová školní budova byla postavena v roce 1882 a byla slavnostně předána do užívání. Výstavbou této nové budovy byla moutnická obecná škola povýšena z jednotřídní na obecnou školu dvoutřídní. Nadučiteli tehdy s výukou žáků pomáhal pomocník, kterému se říkalo podučitel. Do školy již chodilo 172 žáků.
Budova školy byla v roce 1908 opět přestavena, tehdejším řídícím školy byl Jan Mikula a dosavadní dvoutřídní obecná škola byla rozšířena na školu trojtřídní. Její oficiální název zněl „Trojtřídní obecná škola v Moutnicích“ a měla 216 žáků.
Došla doba světového válečného konfliktu a škola byla zanedbávána, pro nedostatek otopu i často zavírána. Vystřídalo se zde vedení i učitelé a v roce 1927 byla moutnická obecná škola rozšířena o čtvrtou postupovou třídu a nesla název „Trojtřídní obecná škola smíšená s postupovou třídou“. Až v roce 1935 se podařily důležité organizační změny a povýšit moutnickou školu na Obecnou čtyřtřídní školu.
Těžká rána pro školství a to i to moutnické došla v roce 1939, kdy se nacistická okupační armáda snažila naše školství podvázat a umlčet. I v moutnické knihovně proběhla revize a vyřazení nevhodných knih. Ve škole se začal organizovat sběr surovin pro frontu a od roku 1942 se stala němčina povinným předmětem ve všech třídách.
Velká tragédie postihla moutnickou školu 16.4.1945, kdy zde při náletu zahynula žákyně třetí třídy Věra Putnová. V průběhu osvobozovacích bojů sloužila budova moutnické školy jako polní lazaret a obvazovna a byla značně poničena. Provizorní vyučování probíhalo pouze v jedné třídě. Oprava školy si pak vyžádala značné úsilí místních obyvatel.
Učitelé, řídící učitelé a ředitelé moutnické školy:
1787–1797 František Gloc
1797–? Jan Jílek a Josef Straka
1821–1870 Jan Straka
1871–1903 Josef Janků
1903–1923 Jan Mikula
1923 Josef Vobrovský (správce)
1923–1932 Karel Kyzlink
1932–1933 František Čechura (správce)
1933–1939 František přikryl
1939–1941 Štěpán Šajtar
1941–1946 Jindřiška Sedláčková
1946–1952 Štěpán Šajtar
1952–1956 Jindřiška Sedláčková
1956–1969 Bohumil Sedláček
1969–1974 Jaroslav Lízal
1974–1991 Jana Svítilová
1991–2019 Marie Marešová
od roku 2019 Milena Emmerová
